Tasmánský ďábel má neukojitelný apetit a živí se mršinami i živou kořistí, o kterou se svými druhy svádí nelítostné boje, při nichž vydává pronikavé skřeky, díky nimž si vysloužil své jméno "ďábel". Při sebemenší neopatrnosti je schopen sežrat jiné jedince svého druhu, a dokonce i vlastní mláďata.
·